Stolní odrůda révy vinné (Vitis vinifera), kterou vyšlechtili ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích Ing. Václav Křivánek a Ing. Alois Tománek, křížením odrůd Pobeda x Kossuth Lájos. Do Státní odrůdové knihy české republiky byla odrůda zapsána roku 1993. Je udržována a zastupována Ing. Aloisem Tománkem, Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice. Vitra je sesterskou odrůdou stolní odrůdy Pola.

Pobeda je stolní i moštová, středně pozdní odrůda révy vinné (Vitis vinifera), kříženec odrůd Sabalkanskoi x Muscat Hamburg, kterou vyšlechtili roku 1944 v Uzbekistánu (tehdy ještě v bývalém Sovětském Svazu) A.M. Negrul a M.S. Žuravel. Pěstuje se mimo jiné též v Turkmenistánu, Kazachstánu a v Srbsku. V překladu z ruštiny (jak my, starší, dobře víme) znamená název odrůdy „vítězství“.

Kossuth Lájos (též Košutovo či Košutův hrozen) je raná stolní odrůda původu Vitis vinifera, maďarský kříženec odrůd (Madeleine Angevine x Muscat Lierval) x Duke of Buccleugh. Odrůda byla v minulosti hojně pěstována v maďarsku, odkud se rozšířila na Moravu a Slovensko, dnes ji u nás najdeme pouze vzácně v domácích zahradách. Lájos Kossuth (1802-1894), po kterém je odrůda pojmenována, byl maďarský politik, spisovatel a revolucionář, nejvýznamnější představitel Maďarské revoluce a boje za svobodu a nezávislost v letech 1848-1849.

List odrůdy Vitra je středně velký až velký, tvar čepele srdčitý, pětilaločnatý se středně hlubokými horními a mělkými dolními bočními výkroji, boční výkroje mají většinou zaostřené dno. Laloky listů jsou ostré, někdy jsou ještě dále členěné. Vrchní strana čepele listu je slabě puchýřnatá, řapík a žilnatina v okolí řapíku někdy bývají načervenalé. řapíkový výkroj je otevřený až úzce otevřený, většinou lyrovitý s ostrým dnem.

Oboupohlavní, pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je velká (6-8 g, 30 x 25 mm), oválná až protáhle oválná bobule. Barva bobule je při konzumní zralosti tmavě červenofialová, v případě pěstování v otevřeném prostranství a ve skleníku růžovočervená. Dužnina je pevná, šťavnatá, bez zvláštních aromatických látek, příjemné chuti. Hrozen je velký (500-700 g), středně hustý se středně dlouhou, rozvětvenou stopkou.

Název z latinského slova „vitro“, tedy „sklo“ . Odrůda je tedy vhodná k pěstování ve skleníku. Odrůda dostala při šlechtění pracovní název POKO 1/7.

Doba rašení oček je středně pozdní. Sklizoová zralost začíná ve venkovních podmínkách v polovině září, ve studeném skleníku koncem července až počátkem srpna, ve vytápěném skleníku již od poloviny května. Je udávána suma aktivních teplot (SAT) 2200 °C. Proti napadení plísní révovou (Plasmopara viticola) a padlím révovým (Uncinula necator) je odrůda méně odolná, proti napadení plísní šedou (Botrytis cinerea) je středně odolná.

Na polohu klade nižší nároky, preferuje slunná, teplá stanoviště, je vhodná do všech vinařských oblastí. Půdy vyžaduje hlinité, vododržné a na živiny bohaté. Stolní odrůda s výbornou jakostí hroznů, poskytující vysoké výnosy. Je vhodná do foliovníků a do skleníků.